Co teď?
10. 1. 2009
Tak dneska jsem se byla projít ve Hvězdě a tam je nádherně! Sněhové stromy prostě mají svoje kouzlo a i když tam bylo dost běžkařů, stejně jsem šla cestičkama, kde nikdo nebyl. Chodila jsem oborou křížem krážem a nemohla jsem se od té krásy odtrhnout. Při představě, že někdy před 400 lety se tam odehrála tak krvavá bitva...
"pod bílou zdí má bláto barvu perleťovou
a zvony odletěly
za větrem do Říma"
Bílá hora, Karel Kryl
Nadpis se ale vztahuje k něčemu jinému. Před pár dny jsem napsala článek do novinek, ale po jeho dokončení jsem zjistila, že ho tady nechci uveřejnit. Protože mám celkem představu o svých pár čtenářích, a proto nemůžu psát přesně to, co chci. Už při psaní totiž myslím na ně, a to je špatně.
Nebyl to dobrý tah, když jsem se snažila dát vědět světu o olivii...a teď už to nejde vzít zpět. Nenapadá mě jiné řešení, než olivii ukončit, i když se mi do toho nechce.
Není vždycky snadné se loučit.
"pod bílou zdí má bláto barvu perleťovou
a zvony odletěly
za větrem do Říma"
Bílá hora, Karel Kryl
Nadpis se ale vztahuje k něčemu jinému. Před pár dny jsem napsala článek do novinek, ale po jeho dokončení jsem zjistila, že ho tady nechci uveřejnit. Protože mám celkem představu o svých pár čtenářích, a proto nemůžu psát přesně to, co chci. Už při psaní totiž myslím na ně, a to je špatně.
Nebyl to dobrý tah, když jsem se snažila dát vědět světu o olivii...a teď už to nejde vzít zpět. Nenapadá mě jiné řešení, než olivii ukončit, i když se mi do toho nechce.
Není vždycky snadné se loučit.